Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Quo Vadis Irish Wolfhound

8. 12. 2006

Myslenky z dalky od C. Hartenstein, Princeton, MN, USA
(Uverejneno v "Unsere Windhunde", Nemecko, 05/2005)

Mel to byt pekny, klidny sobotni vecer. Cely tyden byl naplnen terminy, skoro zadny cas na vydychnuti. Musela jsem jeste dopsat dva clanky a pripravit nekolik psu na pristi vystavu. Byl konec mesice, brzo mi prijde mesicenka "Unsere Windhunde" z Nemecka. Sice se zpozdenim o dva mesice, ale radsi pozdeji nez vubec ne. Tim jsem se vzdy utesovala. Kdybych ale byvala vedela, co tentokrat budu muset cist, tak bych tu sedou obalku s unorovym cislem UW asi neotvirala s takovym ocekavanim.

Na strance 68 jsem nasla u Irish Wolfhound 16 oznameni o kryti. Vim, ze IW je v ramci DWZRV (nemecky klub chrtu) nejpocetnejsi plemeno co se tyka chovu a podivala jsem se, jak je to u whippetu. Ti zaujimali v oce 2003 druhe misto, ctu u nich 6 kryti, tedy mene nez polovinu. Tato statistika mi neda klid. Na homepage DWZRV najdu k terminu 14. 03. u IW celkem 13 vrhu s dohromady 104 stenaty. U whippetu je to 44 stenat ze 7 vrhu. A to jeste neubehlo ani ctvrt roku. Me zamrazi po tele. A pokladam si otazku, jak asi bude vypadat tato statistika koncem roku?

16 oznameni o kryti pouze v unorovem cisle UW, 104 stenat ze 13 vrhu k polovine brezna, to me sokuje. Mam takovy dojem, jako kdybychom si popletli neco velice zasadniho: kvalitu a kvantitu. Statistika dale ved IW na spicce zebricku: v roce 2003 bylo zapsano do chovne knihy 359 stenat z 58 vrhu. Podle udaju tiskoveho strediska American Kennel Club v Raleigh, NC, bylo ve stejnem roce v USA registrovano celkem 234 vrhu s 920 stenaty. Kdyz si porovname Nemecko s Amerikou, o kolik je mensi plochou s vetsi hustotou osidleni, tak se nam zda pocet vrhu o to vyssi. Vlastne nam to ukazuje jen poloviu pravdy, nebot pocet oznameni o kryti je daleko vetsi nez pocet oznamenych vrhu. Mozna to ma neco dobreho, ze 50% krytych fen nezabrezne. Nebot – co se tyka kvality – si nejsem jista, ze si my Nemci zaslouzime predni misto na zebricku.

Kdyz jsem v devadesatych letech v Nemecku vystavovala moji prvni IW-fenku, tesilo me to tak, jak to tesi asi kazdeho zacatecnika.Diky vetsine "V"-ohodnoceni jsem si byla jista, ze jsem majitekou "prima psa". Jak to bylo naivni se mi ujasnilo velice rychle. Jelikoz jsem IW behem kratke doby zcela podlehla, skoupila jsem mnoho knih, cetla vse co jsem nasla na internetu a jezdila/letala (samozrejme bez psu) na dulezite specialni vystavy zde v Nemecku, do Holandska, Anglie a USA. Musela jsem konstatovat, ze moje fenka, ktera pro me byla opravdu pekna, vypadala zcela jinak nez ti IW, kteri vyhravali nebo jen obsadili jedno z prvnich mist na velkych vystavach.

Tenkrat urcovali trend na vystavnim deni (krome Anglie) pocetni potomci jednoho urciteho IW z Belgie, IW z jedne holandske CHS, rada vynikajicich IW´s z Nemecka – nekteri z nich s mezinarodni krvi-a ojedinele IW´s z jinych evropskych zemi. Tento trend pokracuje I dnes, s tim rozdilem ze se podil uspesnych nemeckych IW´s velmi snizil. Nekolik top-IW´s poslednich let jsou importy s holandskou a americkou krvi. IW´s s vylozene nemeckou krvi se stali velmi vzacny, jeste vzacnejsi je vsak IW s nemeckou krvi a vystavnimi uspechy. Ano, sem a tam se nejakemu chovateli podari " stastna rucica". Ale vetsina vystavovanych IW´s "Made in Germany" nevyhrava na vyznamnych vystavach zadne ceny, mozna jen ve tridach mladych.

Tenkrat jsem se sama sebe ptala jak je to mozne, ze IW, kteri byli ohodnoceni s "Vyborny" na specialnich vystavach DWZRV, treba dostali I BOB nebo I BIS, byvaji ohodnoceni na mezinarodnich vystavach nacelem svete se specialnim rozhodcim casto jen s "VD" nekdy I jen "D". Podle nemeckeho ohodnoceni byli "krasni, s vybornymi proporcemi a zauhlenim, s lehkym aktivnim pohybem. A najednou pry jsou "strmi vpredu I vzadu, stredni vysky, bez sily v behu". Tomu zacatecnik jako ja proste nerozumi.

Hledala jsem odpovedi na tyto otazky. Navstivila jsem spoustu chovatelu u nas a v zahranici, kteri byli aktivni jiz 10-30 let. Vsichni se snazili odpovidat na me otazky, nekteri "novi chovatele" se vice snazili prodatsve psy. Jen ti nejzkusenejsi chovatele mi opravdu pomohli. Predvedli mi sve psy, ja jsem se naucila, co znamenaji vyborne koncetiny, na co se musi davat pozor u rodokmenu, a jak se sestavuje vlastni rodokmen, aby clovek jeste po dlouhe dobe vedel, ktere chyby mel ktery pes. Smela jsem si prohlednout stare fotografie, poslechnout historky o proslulych CHS jako Sulhamstad nebo Ouborough a prolistovat zezloutle stranky chovnych knih. Nezapomenu na jednoho chovatele, ktery chtel abych zavrela oci, ohmatala 6 psu a tyto pak seradila.

Timto zpusobem jsem stravila 2 roky. Bylo mi jasne, ze – budu-li nekdy sama delat vrh – nebudu pouzivat k tomuto ucelu moji fenku. Abych ale nevysla z treninku, navstevovala jsem s ni nadale vystavy. Jednoho dne se mne jeden chovatel zeptal, na kdy planuji muj prvni vrh. Ja jsem mu odpovedela: "Az najdu nejakou dobrou fenku chovanou na linii." On jen zavrtel hlavou a odesel zpet na sve misto. Takovou odpoved necekal. A ja jsem se divila jeho reakci. Dnes vsak tomu rozumim.

Kdyz se podivam do seznamu chovatelu DWZRV, najdu krome nekolika CHS s mnoholetou aktivitou vice a vice CHS, o kterych jsem jeste nikdy nic neslysela. To nemusi byt nic spatneho. Vzdyt se stale vice lidi zamiluje do nasich IW. Ale 72 registrovanych CHS? Ja vim, ne vsechny jsou aktivni, nekteri maji vrh jednou za nekolik let. Ale opravdu – 72 CHS nejvetsiho plemena na svete v takove male zemi jako Nemecko – to snad neni mozne. Ja bych rada vedela, kam se dostanou vsechna ta stenata. Kdo ma dnes v dobe hospodarskych starosti ty penize, misto a cas pro jednoho IW? A nebo prestali chovatele davat sva stenata do "nejlepsich rukou" a hledaji jen "dobre misto"?

Kdyz se tak rozhlednu na homepages ruznych CHS tak musim cist, ze spousta z nich zacala svou "karieru" s jejich prvni fenkou. To "prani, mit jednou svuj vlastni vrh", je to duvod dost dat svetu novy zivot? Pritom nehraje zadnou roli, jestli je fenka kvalitni nebo ne, vzdyt prosla bonitaci. A treba si clovek necha predvest nekolik psu, nez si vybere jednoho z nich na kryti. Ale kolik z tech zacinajicich chovatelu opravdu vi, jak vypada typicky IW, jak se spravne chova, jak se zabranuje chybam, ktere stene by si mel chovatel sam nechat?A kolik chovatelu ma kompletni obrazek ve svem "vnitrnim oku", jak ma vypadat idealni IW a jsou si jisti, jakym zpusobem se svou chovatelskou cinnosti tomuto idealu mohou priblizit? Neni to zadne umeni, spojit dva psy, vychovat jejich vrh a prodat stenata az na to jedno, ktere si treba sami chceme nechat. Ale smime tomuto deni rikat "chovatelska cinnost"? Je tomu (bohuzel) tak, ze se da skoro kazdy IW pouzit k chovu, jestlize byl 2x ohodnocen "VD" (a ktery pes nedostane VD, nejedna-li se o vazne chyby chrupu nebo varlat), projde srdecnim vysetrenim a je bez HD. Ale rika nam to neco o jeho skutecne kvalite? Bonitace je pripusteni k chovu, ale zadne doporuceni. Jestlize budeme nadale brat tyto 3 body za nejdulezitejsi, budeme se v budoucnosti vice a vice setkavat s "generickym" vlkodavem, vlkodavem, ktery se zda partri k novemu plemeni, ktere nema absolutne nic spolecneho s puvodnim plemenem Irish Wolfhound.

V tomto okamziku je o to dulezitejsi role rozhodcich, kteri nesou ohromnou zodpovednost. S jejich ohodnocenim mohou nejen urcit, kteri psi se hodi pro chov a kteri ne, ale I ovlivnit smer, kterym se IW´s budou vyvijet do budoucnosti. Nekdy rozhodci proste nemaji zajem o vlkodavy (v Americe je to dost casto, "clovek je musi vzit aby mohl posuzovat celou skupinu 10") a rozdavaji cekatelstvi, aniz by si uvedomili, co je ve hre, a zapomenou na to, ze si prave zacatecnik cte sve "V"-ohodnoceni jako nejaky bestseller. A tim se neprimo podili na zniceni tohoto plemene.

Vzpomenme si na to: Mohutny, nebazlivy a verny Irish Wolfhound strhaval v dobach valky starych narodu nepratele z vozu, chranil dum a dvur sveho pana. Kolik z tech mnoha vlkodavu, ktere potkavame na vystavach, si muzeme predstavit pri vykonu teto cinnosti? Ano, muzete rict, ze se doba zmenila. Neni to ale povinnost zodpovedneho chovatele zachovat plemeno v jeho puvodu, podporovat ho?

My jsme nase IW´s prebrali od lidi, kteri se tomuto plemeni upsali. Bez Captaina Grahama by byvali vymreli, bez Mrs. Nagle a jinych anglickych a irskych chovatelu by se byvali nedostali k nam do Nemecka. Tito lide zili pro to, aby nam predali dedictvi, na kterem muzeme stavet, aby I generace po nas vedely, jak ma vypadat spravny, typicky Irish Wolfhound. Ale tomu, co se deje v Nemecku (vyjimky samozrejme jsou), se neda rikat zodpovedny chov, ale nesmyslne rozmnozovani. Znam tu spoustu lidi, kteri IW´s velmi miluji, ale mezitim si zadneho nechteji poridit. Proste se na to nemohou divat, jakym nebezpecnym smerem se to plemeno vyviji.

Pred nekolika lety jsem na jedne vystave v Nemecku potkala jednu znamou, ktera v te dobe mela svuj prvni vrh. Jeji fenka byla prumerna, dostavala prevazne "VD". Stenatka nebyla o nic lepsi, az na jednu fenku, kterou jsem ji radila si ponechat. Ona se vsak nechala premluvit od sve kamaradky a nechala si jinou fenecku, ktera byla pozdeji jeste horsi nez jeji prumerna matka. Stenata vyrustala v huste osidlene oblasti, byli hubeni a v 10 tydnech predani majitelum, nebot uz nebylo v dome misto. Pozdeji jsem se ji ptala, proc vubec zacala s chovem, a dostala nasledujici odpoved: "N o, trochu si musi (ta fenka) take na svou zivotnost privydelat, a s mymi malo vrhy to plemeno preci nezruinuju!" Jastlize budou vsichni zacinajici chovatele takto myslet, nema vlkodav zadnou peknou budoucnost.

Vidim to tak, ze se z kdysi tak drahocenneho psa kralu stava predmet denni potreby. Egoismus a snaha, vydelat par rychlych Euro, to plemeno nici. Ale my zavirame oci, obvinujeme jine a nedelame nic. Pritom stejnym dechem zduraznujeme, ze IW´s milujeme. Jak si muzeme jeste s cistym svedomim divat do oci?

Překlad: Zorka Peneder

Autor: C. Hartenstein (01. 06. 2005)

Z listárny na WDK stránkách list -11